Výživa“ belgičáků“
Výživa“ belgičáků“, aneb jak jsem porazil „žbluňkačku“
Je to již přes 30 let, kdy jsem coby studentík vysoké školy zemědělské s kamarádem Láďou Zichem navštívil výstavu Země živitelka v Českých Budějovicích. V pavilonu Českého svazu chovatelů byl hned u vchodu v kleci nádherný černý belgičák. Na ostatní zvířata si již nepamatuji, ale tohoto králíka mám před očima dodnes. A bylo rozhodnuto. Když jsem to zdělil mému „ chovatelskému otci „ , Standovi Alexovi, ten zalomil rukama a větu, kterou pronesl si také stále pamatuji . Ježíši Kriste, chovatelé belgičáků jsou zvláštní kasta, na výstavě stojí jen u svých králíků, jiná zvířata je nezajímají a já chci abys byl normální chovatel, vyber si prosím jiné plemeno. Neposlechl jsem a toto krásné, ale na výživu náročné plemeno chovám dodnes. Standa je již bohužel skoro 10 let v chovatelském nebi. Mým novým „ chovatelským tátou „ je Míra Kaňka, chovatel a myslivec. Má úžasný pozorovací talent a naučil mě dívat se na králíky jinýma očima. Vidím teď v chovu králíků věci, které jsem dříve neviděl nebo je považoval za méně důležité.
I můj chov postihly zdravotní problémy, kterým se zjednodušeně říká „žbluňkačka“. Ráno jdete krmit , všichni králíci žerou, odpoledne již sedí v rohu z apatickým výrazem a když jej vezmete za hřbet a zacloumáte jím, slyšíte žbluňkání . Začnete králíče léčit vším možným co slyšíte od kamarádů a zaručeně to prý funguje a do 3 dnů je z 90 % po králíkovi.
Asi před 10 lety mě takto uhynulo skoro 60 % králíčat a zbytek jsem horko těžko držel při životě různými léky. A z takovýchto zvířat nikdy šampiona nevychováte. Když jsem poslal uhynulého králíka do veterinárního ústavu na rozbor, přišel vždy stejný výsledek. Špatná výživa, nedostatek vlákniny. Snažil jsem se proto najít někoho, kdo se specializuje na výživu králíků a pak výrobce, který by byl ochoten v malém množství směs vyrobit , byl trpělivý ke všem změnám a toleroval, že to na začátku určitě nebude výdělečné. Asi před třemi lety jsem se zkamarádil s ředitelem výživářské firmy BODIT TACHOV Pepou Rousem, sedli jsme si jak po stránce pracovní tak i lidské a on mě nechal dělat pokusy ve své firmě. Zabil jsem tím dvě mouchy jednou ranou, neboť zaměstnává Radka Vaise, kterého považuji za špičkového odborníka na výživu králíků, protože není jen teoretik, ale produkty, které vytvoří vždy zkouší ve svém chovu králíků i když jen brojlerových. S výživou radí několika velkochovům a vytváří pro ně směsi. Inspiraci a rady čerpá od věhlasné francouzské firmy TECHNA, která se mimo jiné zabývá i výživou králíků. Po třech letech pokusů jsme se dostali k velmi potěšujícím výsledkům s kterými si dovolím Vás čtenáře seznámit.
Ale vše postupně. Výše uvedené problémy postihují převážně králíčata ve věku 2-4 měsíců.
V tomto období králíčata prožijí několik šoků, z mateřského mléka musí přejít na klasickou výživu bíložravce, odstavíme je od matky, probíhá výměna zubů. A nejkritičtější období bývá po odstavu , kdy jsou tyto problémy největší.
Pro své pokusy, které trvají již 3 rokem jsem použil již osvědčený firemní výrobek a to granulované mléko pro mláďata a dnes již kamarád Radek na můj popud upravil francouzskou recepturu a vytvořil speciální směs pro kojící samice, odstav a výkrm, kde byl hlavní důraz kladen na trávení králika. Klasické kokcidiostatikum nahradil novinkou z francouzského trhu, kokcidiostatikem přírodním, vyrobeným z výtažků bylin, které je tímto bez ochranných lhůt. Pro kategorii, kterou nejvíce postihuje žbluňkačka, odstavená králíčata, jsme sestavili speciální doplňková směs pro odstav. Je to víceméně koncentrát, který obsahuje granulované mléko, chráněnou vlákninu, speciální bylinkovou směs pro snadné trávení a jedinou obilovinou, dá -li se tomu tak říci jsou ovesné vločky. Poslední produkt , který krmím je briketované seno.
Jak začínám chovnou sezonu ? Králíkárnu vydesinfikuji plamenem . Provedu odčervení chovných kusů přípravkem v injekční formě a přeléčím zvířata proti kokcidioze. Králíčatům již po tři roky žádná kokcidiostatika nepodávám. Proč ? Každé kokcidiostatikum je dle mého názoru strašný „driják“ a zničí ve střevech krom toho špatného i ty dobré a potřebné „breberky“, velice důležité pro trávení. Trvá pak dlouhou dobu než se střevo těmito pomocníky opět osadí. Mnoho chovatelů mě pak říká. Před přeléčením kokcidiostatiky byl klid, po přeléčením začaly úhyny. Problém byl pravděpodobně v tom, že výše uvedení pomocníci ve střevech ještě nebyli, chovatel nesnížil množství jádra a pochody ve střevech nebyly schopny jádro zužitkovat, došlo k zastavení procesu trávení a nástupu „ žbluňkačky“. Další mylnou představou chovatelů je, že příčinou nafouknutí a průjmů je kokcidioza. Já tvrdím, že příčinou jsou dnes z velké části zažívací problémy, které jsou způsobeny neadekvátní až špatnou výživou, kdy dochází ke změně pH a tím k přemnožení bakteriií coli a clostrýdií a vše pak končí nám známou „ žbluňkačkou „ a velký vliv má také stres. Mnoho chovatelů také neví, že tělo králičat do 3 měsíců stáří neumí vytvořit enzym amylázu, která je velmi důležitá pro trávení škrobu. Chovatelé krmí samotné obilí nebo co nejlevnější směsi, které mají vysoký obsah škrobu a králíčata úspěšně hynou.
K napájení již dva roky používám čistou vodou. Zkoušel jsem všechny možné preparáty a okyselovadla, jeden prostředek mě dokonce leptal glazuru v miskách. Co pak dělal ve střevech ? Do misky dávám tolik vody, aby králík šel hned pít a v misce pak zůstalo minimální množství a nebo vůbec nic. Voda je perfektní živnou půdou pro škodliviny , které jsou schopny se za minimální dobu rozmnožit do ohromných rozměrů a pár bobků ve vodě tomu ještě napomůže. Nejsem ani přítelem automatických napaječek. Nikdo mě nevymluví ,že v letních měsících nedochází ve spojích , gumičkách a niplech k tvorbě nám dobře známého slizu.
Mojí hlavní krmnou plodinou je celoročně seno. A proč brikety ze sena ? Je to válec o průměru 5 cm , výšce 10 cm, hmotnosti cca 250 g a to je již pěkná hromádka sena. Dospělý belgičák tuto briketu není schopen spotřebovat za jeden den. Volné seno králík zužitkuje tak ze 60 %, zbytek vytahá pod sebe, vykoná do něj potřebu a takto znečištěné seno opět konzumuje . Brikety, které zakládám do speciálního krmítka využije z 90 %. Pro mě je zde nejdůležitější hledisko zdravotní ,ale ani ekonomické není nezanedbatelné. Můj kamarád, který chová zakrslíky k tomu přidal i hledisko časové, krmítka doplňuje briketami jednou týdně. Máme i jednoho odběratele, který má parkurového koně a místo hromady sena sebou na závody vozí v pytli brikety. Na můj dotaz, jestli nemá strach, že se mu kůň udusí mi odpověděl : „ Kůň není blbá kráva, ale inteligentní zvíře„ . Mnoho zájemců o brikety mě často položí otázku. A je seno kvalitní ? Seno bereme z podniku, kde pracuji jako zootechnik a kvalitu si ohlídám. A kdyby se přeci jen objevil nějaký špatný materiál, tak pracovník, který brikety vyrábí jej vyřadí, neboť do drtiče je otvor 50 x 50 cm a seno tam tudíž hází po malých dávkách. Velmi dobré zkušenosti mám z krmnou mrkví, kterou začínám krmit se začátkem chovné sezony a vydrží mě až do dubna.
Z tradičních obilovin krmím pouze zrno nahého ovsa. Na tuto plodinu mě přivedl můj kamarád z Moravy Pepa Cihlář, s kterým často konzultuji zdravotní problematiku výživy králíků a který mě přivedl na řadu myšlenek. O nahém ovsu tvrdím, že je to dar od Pána Boha. Jsou známy jeho dietetické účinky a zvýšený obsah tuku. Má tudíž velký vliv na kvalitu srsti a nemusím přidávat slunečnici či lněné semínko jako dřív. A moje další zjištění, chcete-li mít samice bez laloků, krmte nahý oves!
A jaké složení mají míchanice pro jednotlivé kategorie ? Míchanici pro chovné kusy tvoří 50 % nahého ovsa + 50 % granulí pro výkrm. Míchanice pro kojící samice s králíčaty obsahuje 40 % nahého ovsa + 30 % granulovaného mléka + 30 % granulí pro kojící samice. Nejproblémovější kategorii odstaveným králíčatům do věku 4 měsíců předkládám míchanici s 30 % nahého ovsa + 40 % spec. směs odstav + 30 % granule pro kojící samice. Králíčata od stáří 4 měsíců , krmím jako chovné kusy. Pro své pokusy jsem také používal Enterofit od firmy Ovátor. Tato kompletní krmná směs je dle mého názoru špičkovým produktem proti výše uvedeným problémům. Já jsem ale patriot a chci, abych krmil něco našeho, co vymyslí a upraví český odborník a bude se také prodávat za českou cenu.
Tvrdím, že minimálně 50 % zažívacích problémů způsobuje stres. Odstav proto doporučuji provádět tak, že od králíčat odeberu samici. Mám zkušenosti , že po odstavu se rapidně sníží u většiny králíčat příjem krmiva. Mláďatům se stýská po mámě a minimálně týden trvá, než se příjem krmiva vrátí na obvyklý stav. Další stresovou situaci jim připravím za 14 dní, kdy je odstavím po jednom do kotce. Když jsem je odstavil po dvou, tak byl většinou jeden žravější, přecpal se a bylo po něm a já přišel o nejlepší králíčata. V této době dostávají také minimum míchanice, aby si zvykli, že jsou sami a abych zbytečně nezatěžoval jejich trávicí trakt. Postupně pak množství zvyšuji. A další rada, kterou jsem získal od mého kamaráda z Německa, jehož chov postihly stejné zdravotní problémy. Králíčatům od 2 do 4 měsíců, ať jsou u samice či odstavené, nasypu michanici do misky a po skončení krmení projdu opět tuto kategorii a není-li miska prázdná tak zbytek vysypu. Proč ? Nakonec u misky zůstanou opět nejžravější a tím dle mého názoru nejkvalitnější králíčata, přežerou se a je po nich. Proč krmím granulované mléko ? Působí za prvé jako okyselovadlo a za druhé králíčata jsou díky zvýšení mléčnosti samice déle v hnízdě. V dnešní době, kdy většina plemen třeba i díky příbuzenské plemenitbě ztrácí mléčnost , je to výrobek k nezaplacení a čím déle jsou králíčata v hnízdě, tím lépe pak prochází kritickým obdobím. A jen ze zdravých králíčat může vyrůst kvalitní jedinec.
Samice belgického obra jsou někdy mémě starostlivé matky. A čím kvalitnější a pro chovatele cennější zvíře, tím více problémů. Obyčejné samici někdy postačí ukázat samce a je březí, s kvalitní jsou problémy. A co pak s odchovem , nepostaví hnízdo, roztahá králíčata poprvé , podruhé, potřetí. Jak to dělám já. Musí se ohlídat vlastní porod. Měl jsem tu výhodu, že do loňské sezony se mi o to staral táta, třeba dvě noci nespal a hlídal. S legrace jsem říkal, že máme rozděleny funkce, táta jako hlavní krmič a já jako hlavní ekonom. Nyní již mu to zdravotní stav nedovoluje. Proběhne-li vše jak má být, samice má králíčata v hnízdě je to ok. Je-li problém, tak konám. Podaříli se roztahaná králíčata zachránit, tak postavím hnízdo, oškubu samici, vystelu chlupy a uložím králíčata. Samici, ale umístím jinam a dostane nažrat a napít. Asi po 24 hodinách králici dám do kotce z králíčaty a pozoruji. Většinou na ně hupne a dá jim pít . Nechám ji u králíčat cca 10 minut a ven s ní z kotce. Samici pak nosím králíčatům ráno a večer, když krmím ostatní. Někdy jim dá pít pokaždé někdy jen jednou. Takto postupuji 3-5 dnů. Druhá možnost je, že začně v hnízdě hrabat a opět je roztahá. Přendám ji a hnízdo opět upravím. Třetí možnost je, že si jich nevšímá, tak ji po 10 minutách opět dám pryč. Tak po 10 hodinách pokus opakuji a většinou se o ně začne starat. Ale ještě tak 3-5 dní nechávám králíčata bez mámy. Zahraniční prameny uvádí, že králíčata po narození vydrží bez napojení 24-48 hodin a z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit. Po dobu 5 dnů, když dostanou napít jednou denně, tak se také nic neděje. Výše uvedený postup praktikuji i u samice, která mě vytahala z hnízda postupně mladé a nebo mám nepříjemný pocit, či velmi kvalitní samici. 3-5 dní nechám králíčata od mámy. Zde dle mého názoru opět působí stres a za 5 dní je samice již v pohodě.
Co říci závěrem. Vzpomínám na mládí, kdy jsme obyčejné králíky krmili jenom ječmenem a oni rostli a úhyn byl minimální. Kdybych to udělal s belgičáky, tak neodchovám králíče. Vloni mě uhynulo jedno mládě. Určitě padne i otázka, kolik to vše stojí. A já odpovídám. Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit krmit levné věci. Dále to není 100 % návod jak chovat králíky a vyhnout se úhynům. V každém chovu jsou specifické podmínky a někdy stačí odstranit jedinou chybu a je po problému. Mnohdy je ale těžké zjistit, kde je zakopaný pes. Jestliže pomohu jedinému chovateli a některý z Vás se rozhodne pro chov belgického obra, je účel splněn. A vy, kteří jste tyto problémy nikdy neměli a nemáte, tak buďte rádi. Jedině ve zdravém chovu můžeme naplnit mnohdy otřepané, ale velmi pravdivé heslo pro krásu , radost a užitek. V článku jsem se snažil nezabíhat do podrobností, neb by byl dlouhý a tím i nezáživný. Budete-li mít zájem o podrobnější konzultaci a budu-li vědět, jsem ochoten pomoci a za tímto účelem uvádím moji mailovou adresu :franta.janousek@seznam.cz.
A na úplný závěr si dovoluji vyslovit přání. Chovatelů ubývá, prosím chovejme se k sobě slušně a neberme si vzor z politiků. Dále mě mrzí, že z mnoha chovatelů se stávají bezohlení překupníci se zvířaty, s cílem prodat za každou cenu, i když mnohdy ví, že kupec ze zvířete nic mít nebude. Říkáme si přátelé, tak význam tohoto slova nedegradujme.
František Janoušek- chovatel belgických obrů
